Schody jsou součástí prakticky každé budovy, včetně těch přízemních. I ty koneckonců mají půdu či sklep, a právě schodiště je nejlepší způsob, jak v krátké vzdálenosti překonat větší výškový rozdíl bez pomoci mechanizace.
To si uvědomili lidé již ve starověku. I tehdy se potřebovali dostat do vyšších poloh, ať už v domech či venku, a brzy pochopili, že nejlépe toho dosáhnou za pomoci schodů. Ty navíc mají tu výhodu, že po nich tak snadno nesklouzneme jako po nakloněné rovině.
Samozřejmě, jako vše ostatní, i tyto podléhaly v průběhu času módním trendům, které se postupně měnily. K tomu samozřejmě přispívalo i používání stále lepších a bezpečnějších materiálů. Přesto bylo po velmi dlouhou dobu velmi oblíbené dřevěné schodiště.
To jsme mohli najít prakticky v každém domě, ať už se jednalo o šlechtické sídlo (ačkoliv zde nebylo používáno tak často), nebo chalupu někde na vesnici. Tento trend samozřejmě nevznikl jen tak, nýbrž byl produktem okolností, které k jeho vzniku vedly.
Tou hlavní byla cena dřeva a jeho dostupnost. Patřilo totiž ve své době k nejlevnějším materiálům, které jsou zároveň dostatečně pevné na to, aby zátěž, kterou budou muset nést, vydržely. Jistě, ani tehdy nebyly zdaleka nejpevnější – v tom je předčil kámen. Avšak kamenolomů zdaleka nebylo tolik, tedy alespoň ne těch, kde se těžil vhodný typ, a tomu odpovídala i jejich cena. Proto si kamenné schody mohli dovolit jen ti nejbohatší.
Dnes je situace samozřejmě jiná. Tím v současnosti nejlevnějšíma materiálem s dostatečně dobrými vlastnostmi je beton. S tím, jak ubylo lesů, a ten zbytek navíc přešel do soukromého či státního vlastnictví, kdy těžba dřeva je pečlivě plánována, se cena dřevěných schodišť značně zvýšila.
Přesto jej stále můžeme vidět v některých historických budovách, stejně jako tam, kde majitelé nelitují ceny a chtějí vytvořit ve svém domě starý, klasický vzhled. Většině z nás se to však, bohužel, příliš nevyplatí.
