Některé změny si přejeme a vyvíjíme nějakou aktivitu k jejich uskutečnění – tyto většinou plynou z nějaké dlouhotrvající nespokojenosti nebo potřebou něčeho dosáhnout. Takové změny vítáme s nadšením, těšíme se na ně a plánujeme svůj život s nimi.
Jindy o tom, že se náš život změní, víme, ač to není úplně taková změna, v jakou jsme původně doufali. Může se v tomto případě jednat o událost, jejíž příchod nám byl známý s předstihem, bohužel nám však bylo lépe ve staré zaběhnuté situaci a nechce se nám zpracovávat neznámé pocity a situace, které s sebou přináší. Přesto však víme, že se tomu nevyhneme. A o to je to možná děsivější.
Poslední a možná nejnáročnější druh změny je ten typ, o kterém nás nikdo dopředu nevaruje. Žijeme si poklidně ve svých kolejích a dle obvyklého plánu a vtom se objeví situace, která nás donutí nějakým způsobem drobně pozměnit, anebo v nejhorším případě zcela přenastavit své běžné fungování a jednání. Čas, který nám život na přijetí a zpracování takové změny poskytne, je různý. Někdy se jedná o dočasný, někdy o dlouhodobý nebo dokonce trvalý zásah do života.
Jak můžeme změny (příjemné i nepříjemné) snadněji přijmout a vyrovnat se s nimi? Jak můžeme efektivně komunikovat sami se sebou, abychom dosáhli smíření a pokračovali ve svém životě jiným způsobem, než tomu bylo doposud?
1. Život se mění neustále.
Je potřeba si uvědomit, že už od našeho dětství procházíme změnami různého charakteru, které nás utváří. Bez nich bychom se nikdy nedostali tam, kde jsme dnes. Ani bychom se nepohnuli nikam jinam. Celý svět se mění, příroda se mění, a my sami jsme součástí toho velkého koloběhu. Počítejme tedy s tím, že náš život zítra nemusí nikdy být stejný, jako dnes.
2. Všechno zlé je k něčemu dobré.
Ač nám to zezačátku nemusí tak připadat, vše se děje z určitého důvodu. Věci, za které sami zodpovídáme, i věci, které se přihodí samy od sebe. Je potřeba ke všemu přistupovat jako k vyváženému a smysluplnému. Stejně tak jako náš život nemůže být plný pouze těch šťastných, radostných dnů, nebude ani věčně smutný. Stejně tak je tomu se všemi událostmi. A každá tato změna, jakkoli se nám před svých příchodem nebo v průběhu něj jeví jako něco, přes co se nedokážeme přenést, má pro nás život určitý význam – jen ho možná uvidíme až za nějaký čas.
3. Čas je lék.
Mluvíme-li o času, je potřeba ho všem změnám věnovat. Některé mohou trvat den a jiné rok. Je potřeba se na to připravit a dát si dostatek času na to, zvyknout si na nové nastavení věcí. Nečekejte, že přeorganizujete celý život během jedné hodiny a budete se vším ihned hotoví.
4. Nemějte přehnaná očekávání.
Pokud se schyluje ke změně, kterou očekáváte, nebo dokonce znáte přesný den a hodinu, kdy se dostaví, zkuste její příchod neprovázet předčasnými emocemi. Změny, po kterých toužíte, se po svém uskutečnění najednou mohou zdát nechtěné. Stejně tak to, čeho se bojíte, ve výsledku nemusí být vůbec tak zlé, jak jste čekali. Nechte změnu přijít a až potom přemýšlejte o tom, jakým způsobem váš život ovlivní.
